Den 6 / Wadi Rum

Wadi Rum

Červenožlutá poušť s prakticky nulovým světelným smogem byla naše předposlední jordánská destinace. Tady před sto lety rekrutoval Lawrence z Arábie beduínské kmeny v rámci arabské revolty, aby s nimi mohl na hřbetě velblouda vyrazit přes poušť dobít nedaleké turky okupované město Akaba.

Wadi Rum je podle místních složenina dvou slov a to „wádí“, což je údolí a „rum“ pocházející ze zkomoleniny slova „Rome“, tj. římské údolí. Na Wikipedii předkládají zas svojí verzi o písečném údolí a písku unášeném větrem. Ač tak či onak, místo je to ikonické – podobně jako třeba Monument Valley v USA. Z někdy červeného a někdy žlutého písku tu vyráží do výšky desítek až stovek metrů skalní útvary a stolové hory. Poušť se táhne kam až oko dohlédne a výhledy z vrcholku skalních masivů berou dech.

My se ve visitors centru seznámili s Mohamedem, v jehož kempu jsme se chystali za noci obdivovat mléčnou dráhu – krásně viditelnou díky absenci světelného smogu. Ten nás dal do opatrování svému bratru Sulejmanovi, který nás ve své Toyotě vozil přes tři hodiny pouští. Byli jsme se podívat na Lawrencův pramen, šplhali jsme po velké duně naváté k jedné ze stolových hor, šplhali úzkým údolím okukujíc nástěnné malby z vícero kultur, obdivovali zatím nezerodovanou skalní bránu a mezítím vždy zažívali beduinskou pohostinnost usrkáváním super-sladkého čaje vařeného ve velkých konvicích na ohni.

K večeru jsme se přesunuli do našeho kempu přisedlého v zákrytu jedné ze skal a ubytovali se v našem stanu. Byl o poznání krásnější než ten v Petře a měl výhled přímo do pouště. Tam, kde zapadalo slunce. Romatika jako prase. Večeři servírovali pod plátěnou střechou beduínského stanu, šéfkuchař pekl zeleninu a maso ve speciálním otvoru v zemi. Zážitková kuchyně – jordan style. Jen jsem měl jak na potvoru migrénu a zkusil polknout pár (darovaných) amerických ibuprofenů (tak jak to dělaj v americkejch filmech), ale moc nezabraly, tak jsem šel spát brzo.

Na tak na okukování hvězd nakonec moc nedošlo, ale fakt jich bylo vidět mnohokrát víc než u nás doma.

« z 2 »

Ráno jsme s beduíny posnídali a skoro jako poslední byli odvezeni zpět na parkoviště k našemu autu. Pokochali jsme se pohledem na Sedm pilířů moudrosti a volným tempem vyrazil do naší cílové destinace, Lawrencem a beduíny dobyté Akaby.